Dokumenty

Dokumenty > Základní škola > Školní řád 2020

Školní řád 2020

Školní řád

 

Škola              Základní škola Březová nad Svitavou, okres Svitavy

Školní řád

Č.j.: 109/2020

Účinnost od: 31. 8. 2020

Spisový znak: 1.1

Skartační znak: A/5

Počet příloh: 1

Změny: Nahrazuje Školní řád č.j.: 198/2017 ze dne 29. 8. 2017

 

 

Obsah:

A Školní řád

1.   Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

1.1  Práva pedagogických pracovníků

1.2  Povinnosti pedagogických pracovníků

2.   Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a  zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky školy

2.1  Práva žáků ve škole

2.2  Povinnosti žáků ve škole

2.3  Práva zákonných zástupců žáků ve škole

2.4  Povinnosti zákonných zástupců žáků ve škole

2.5 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými

      pracovníky školy

3.   Provoz a vnitřní režim školy

3.1 Docházka do školy

3.2 Školní budova

3.3 Školní družina

3.4 Školní jídelna

4.   Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně

      patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

4.2 Ochrana před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

5.   Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

B Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

1.   Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích

      pořádaných školou

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

2.   Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

3.   Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich

      charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

3.2  Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

3.3  Výchovná opatření

3.4 Stupně hodnocení chování

4.   Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., v platném znění, o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, včetně předem stanovených kritérií

5.   Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního

      hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

6.   Způsob získávání podkladů pro hodnocení

7.   Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

7.1 Komisionální zkouška

7.2 Opravná zkouška

8.      Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

9.      Hodnocení nadaných žáků

10.  Závěrečná ustanovení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 A Školní řád

 

1.   Práva a povinnosti pedagogických pracovníků

 

1.1 Práva pedagogických pracovníků

 

V souladu s § 22a školského zákona mají pedagogičtí pracovníci při výkonu své pedagogické činnosti právo:

·         na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany žáků nebo zákonných zástupců žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,

·         aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,

·         na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti.

 

1.2 Povinnosti pedagogických pracovníků

 

V souladu s § 22b školského zákona mají pedagogičtí pracovníci při výkonu své pedagogické činnosti povinnost:

·         vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,

·         chránit a respektovat práva žáka,

·         chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních,

·         svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,

·         zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,

·         poskytovat žáku nebo zákonnému zástupci žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním.

 

 

 

2.   Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků ve škole a pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky školy

 

2.1  Práva žáků ve škole

 

Žáci mají právo:

na vzdělání podle školního vzdělávacího programu,

·         na rovný přístup ke vzdělávání bez jakékoliv diskriminace,

·         na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,

·         jedná-li se o žáky handicapované, s poruchami učení nebo chování, na speciální péči v rámci možností školy,

·         na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,

·         zakládat v rámci školy samosprávný orgán žáků (žákovská samospráva), volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,

·         vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž těmto vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,

·         na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,

·         na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku,

·         na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,

·         na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,

·         účastnit se všech akcí pořádaných školou,

·         na volný čas o přestávkách a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku v průběhu vyučovacích hodin,

·         na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,

·         v případě nejasností v učivu požádat o pomoc vyučujícího,

·         jestliže se žák cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy apod., požádat o pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce či jinou osobu,

·         na rovnoměrné rozvržení písemných  zkoušek.

 

2.2  Povinnosti žáků ve škole

 

Žáci mají povinnost:

·         řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat,

·         účastnit se mimoškolních aktivit, na které se přihlásili,

·         dodržovat školní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,

·         plnit pokyny pedagogických pracovníků školy, popř. dalších zaměstnanců školy, vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,

·         vyjadřují-li své mínění a názory, činit tak vždy slušným způsobem,

·         informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

·         nepořizovat během vyučování jakékoliv záznamy (zvukové, obrazové nebo elektronické). Pořizování těchto záznamů je upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,

·         nepoškozovat majetek školy a spolužáků, případné škody jsou povinni zaplatit.

 

2.3  Práva zákonných zástupců žáků ve škole

 

Zákonní zástupci žáků mají právo:

·         na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání svého dítěte,

·         volit a být voleni do školské rady,

·         vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich dětí, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost,

·         na informace a poradenskou pomoc školy pro jejich děti v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,

·         na korektní jednání a chování ze strany zaměstnanců školy,

·         požádat o uvolnění žáka z výuky podle pravidel tohoto řádu.

 

2.4  Povinnosti zákonných zástupců žáků ve škole

 

Zákonní zástupci žáků mají povinnost:

·         zajistit, aby žák docházel řádně do školy,

·         na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,

·         nahradit škodu, kterou žák způsobil svým nevhodným chováním a úmyslným ničením školního majetku,

·         informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání,

·         průběžně kontrolovat žákovskou knížku nebo notýsek,

·         dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,

·         oznamovat škole údaje nezbytné pro školní matriku (§ 28 odst. 2 školského zákona) a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích.

 

2.5 Pravidla vzájemných vztahů žáků a zákonných zástupců žáků s pedagogickými pracovníky školy

 

Pedagogičtí pracovníci školy vydávají žákům a zákonným zástupcům žáků pouze takové pokyny, které bezprostředně souvisejí s plněním školního vzdělávacího programu, školního řádu a dalších nezbytných organizačních opatření.

Všichni zaměstnanci školy budou žáky chránit před  všemi formami špatného zacházení, sexuálním násilím,  využíváním. Budou dbát, aby nepřicházeli do styku s materiály a informacemi pro ně nevhodnými. Nebudou se  vměšovat do jejich soukromí.  Budou žáky chránit před nezákonnými útoky na jejich  pověst. Zjistí-li, že dítě je týráno, krutě trestáno  nebo je s ním jinak špatně zacházeno, spojí se se všemi  orgány na pomoc dítěti. Speciální pozornost budou  věnovat ochraně před návykovými látkami.

Informace, které zákonný zástupce žáka poskytne do školní matriky nebo jiné důležité informace o žákovi (zdravotní způsobilost apod.), jsou důvěrné a všichni pedagogičtí pracovníci se řídí zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění.

Vyzve-li ředitel školy nebo jiný pedagogický pracovník zákonného zástupce k osobnímu projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, konzultuje termín schůzky se zákonným zástupcem žáka.

Žák zdraví v budově a na školních akcích pracovníky školy srozumitelným pozdravem. Pracovník školy žákovi na pozdrav odpoví.

Všichni pedagogičtí pracovníci se povinně zúčastňují třídních schůzek a konzultačních dnů, na kterých informují zákonné zástupce  žáků o výsledcích  výchovy a vzdělávání. V případě omluvené nepřítomnosti pedagogického pracovníka zajistí ředitel školy, aby zákonní zástupci byli informováni jiným způsobem.

 

3. Provoz a vnitřní režim školy

 

3.1 Docházka do školy

 

Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin. Účast na vyučování nepovinných předmětů je pro zařazené žáky povinná. Základní škola poskytuje vzdělávání distančním způsobem pro všechny žáky. Vzdělávání distančním způsobem je pro žáky povinné.

Absenci žáka omlouvá zákonný zástupce žáka. Důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování je zákonný zástupce žáka povinen doložit nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka osobně, písemně, elektronicky nebo telefonicky. Ihned po návratu do školy žák předloží omluvenku třídnímu učiteli.

Nepřítomnost žáka ve škole je třeba omluvit vždy písemně, prostřednictvím omluvného listu v žákovské knížce (notýsku). Omluvenku podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Elektronicky nebo telefonicky se využije zejména během výuky distančním způsobem, neboť omlouvání nepřítomnosti není možné provést osobně třídnímu učiteli.

Lékařské vyšetření není důvodem k celodenní absenci žáka. V případě, že žák není nemocen, dostaví se po vyšetření do školy a zapojí se do výuky.

Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování, oznámí tuto skutečnost třídnímu učiteli, případně vyučujícímu další hodiny. Zákonní zástupci si žáka vyzvedávají ve škole nebo předloží písemnou žádost o uvolnění.

Třídní učitel může ve výjimečných případech a po projednání s ředitelem školy požadovat omlouvání každé nepřítomnosti žáka lékařem.

Předem známou nepřítomnost žáka je třeba omluvit před jejím započetím. Na základě žádosti zákonného zástupce žáka může v odůvodněných případech uvolnit žáka z vyučování:

jedna vyučovací hodina – vyučující příslušného předmětu,

jeden den – třídní učitel,

více jak jeden den – ředitel školy na základě písemné žádosti rodičů (např. rodinné rekreace).

Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

Žákovi, který se nemůže pro svůj zdravotní stav po dobu delší než dva měsíce účastnit vyučování, stanoví ředitel školy takový způsob vzdělávání, který odpovídá možnostem žáka, nebo mu může povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Zákonný zástupce žáka je povinen vytvořit pro stanovené vzdělávání podmínky.

 

 

 3.2 Školní budova

 

Budova školy se otevírá v 7:40 hodin. Žáci nastupují do školy 20 minut před začátkem  vyučování, vstupují do školy ukázněně, v šatně se  přezují do vhodné obuvi odpovídající bezpečnostním standardům, zdravotně nezávadné a nepoškozené.

Šatna se zamyká    5 minut před  zahájením vyučování. Šatny s odloženými svršky žáků jsou během vyučování uzamčeny, klíče od šaten mají žákovské služby třídy určené třídním učitelem.

Po příchodu do učebny se žáci připravují na  vyučování. Začátek vyučování je v 8:00 hodin.

Po zvonění sedí všichni žáci v lavicích. Pokud se  nedostaví vyučující do 5 minut po zvonění, oznámí jeho  nepřítomnost předseda třídy v ředitelně.

Hlavní přestávka začíná v 9:40 hodin a trvá 20 minut,  při dopoledním vyučování malé přestávky trvají 10 minut, při odpoledním vyučování 5 minut. Žáci mají právo na  přestávku časově nezkrácenou. Během přestávek není žákům  dovoleno opustit školní budovu. Během malých přestávek žáci bezdůvodně neopouštějí učebnu. O velkých přestávkách po 2. a 6. vyučovací hodině se ukázněně pohybují v prostorách školy. O velké přestávce se žáci mohou pohybovat ve vnitřním prostoru školní budovy. Do jiných kmenových tříd nevstupují. Vstup do odborných učeben je povolen pouze za přítomnosti pedagogického pracovníka.

Žák, kterému je nevolno, jde domů nebo k lékaři  pouze v doprovodu rodičů nebo jiné pověřené osoby.  Nevolnost hlásí svému vyučujícímu, v případě nutnosti  se obrátí na kteréhokoliv zaměstnance školy.

Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.

Pokud je s ohledem na rozvržení výuky v určitou část dne přerušena výchovně vzdělávací činnost (v souladu s rozvrhem vyučovacích hodin), škola po tuto dobu za žáka neodpovídá.

V době mimo vyučování se žáci smějí zdržovat ve  školní budově pouze za přítomnosti pedagogického dozoru.

Po skončení vyučování se žák zdržuje v šatně po dobu  nezbytně nutnou, přezuje se, oblékne a odchází z budovy.

Třídní knihu přenášejí během vyučování určení žáci a  napomáhají třídnímu učiteli udržet ji v náležitém stavu  a zamezit její ztrátě.

Služba týdne dbá na čistotu a pořádek ve třídě, odpovídá za  čistě umytou a utřenou tabuli v průběhu vyučování a plní pokyny vyučujících.

Do kabinetů vstupují jen pověření žáci za  přítomnosti učitele, do sborovny, ředitelny a kanceláře  jen tehdy, jsou-li k tomu vyzváni.

Během vyučování mají žáci vypnuté mobilní telefony. V případě porušení pokynu má vyučující právo telefon odebrat a předat jej zákonnému zástupci žáka.

Žáci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená. Dbají na dostatečné zajištění svých věcí – uzamykání šaten, tříd.

Žáci nenosí do školy nepotřebné či drahé věci, neboť  škola za jejich ztrátu či poškození nenese odpovědnost.

V odborných učebnách žáci dodržují bezpečnostní řády  těchto učeben.

Nalezené věci se odevzdávají p. školníkovi, p. účetní nebo do ředitelny.

Žáci nepoužívají hrubých a vulgárních slov. Jsou  ohleduplní k mladším a slabším spolužákům, zvláště  dbají, aby neohrozili jejich zdraví, případně životy.

Žák zachovává čistotu i v okolí školy, školní  jídelny a v areálu školního hřiště. Mimo školu se žák  chová v souladu s pravidly slušného chování tak, aby  nepoškozoval pověst školy.

Žáci jsou povinni chovat se ukázněně, dbát na  pořádek ve všech prostorách školy, vzorně se starat o  učebnice a školní potřeby, jejich poškození nebo ztrátu  hlásit vyučujícímu.

Při ztrátě věci postupují žáci následovně:

·         žák musí ztrátu věci neprodleně oznámit třídnímu učiteli (nepřípustné např. minulý týden se mi ztratilo apod.),

·         pokus o dohledání věci,

·         žák si vyzvedne tiskopis hlášení pojistné události a čestné prohlášení  u zástupce ředitele školy,

·         hlášení pojistné události je vyplněné za žáka, čestné prohlášení za zákonného zástupce žáka,

·         oba vyplněné tiskopisy odevzdá zástupci ředitele školy,

·         zástupce ředitele školy zkontroluje úplnost, kopii založí, originál zašle na pojišťovnu,

·         vyrozumění o likvidaci škodné události po obdržení zástupce ředitele školy založí.

 

3.3 Školní družina

 

O přijímání žáků do ŠD rozhoduje ředitel školy.

Provoz ŠD je ráno od 6:00 do 7:40 hodin a po skončení vyučování do 16:00 hodin.

Žáky ŠD předává učitelka vychovatelce po skončení vyučování a je povinna informovat vychovatelku o jakékoliv změně v rozvrhu.

Ze ŠD si přebírají zákonní zástupci děti osobně (mohou uvést i další osoby oprávněné k vyzvednutí) nebo mohou písemně požádat, aby dítě odcházelo ze ŠD samo v určenou hodinu.

Rodiče jsou povinni vyzvednout své dítě nejpozději do 16:00 hodin. V případě, že tak neučiní, vychovatelka zatelefonuje rodičům.

Docházka přihlášených žáků je povinná. Každou nepřítomnost je nutno řádně omluvit.

Pokud je docházka žáků  nepravidelná, žáci se zapisují do docházkového  sešitu.

Výjimečně lze uvolnit žáka dříve jen na písemnou žádost, která musí obsahovat datum, hodinu odchodu a podpis. Bez této žádosti nebude žák uvolněn.

Písemná žádost (na celý školní rok) je nutná při uvolňování žáka na mimoškolní aktivity (ZUŠ, kroužky DDM aj.). Za cestu žáka do kroužků, popř. zpět do ŠD, nenese vychovatelka odpovědnost.

Do ŠD se žáci 1. ročníku přihlašují písemně při zápisu do 1. třídy a při zápisu do ŠD (1. den školního roku). Žáci 2. až 5. třídy v den následující. Dítě je možné odhlásit kdykoliv během školního roku (písemná žádost rodičů).

Žáci ŠD se řídí pravidly školního řádu a dodržují bezpečnostní předpisy, se kterými byli seznámeni. Chovají se tak, aby neohrozili bezpečnost a zdraví svoje ani svých spolužáků.

Během pobytu ŠD venku jsou osobní věci žáků (aktovky, oblečení) uzamčeny v družině.

ŠD pravidelně využívá i jiné prostory školy: knihovnu a dle rozvrhu tělocvičnu, počítačovou učebnu, školní dvůr a sportovní areál. Za přechody žáků je vždy zodpovědná vychovatelka.

Po dohodě s vychovatelkou se mohou činnosti ŠD zúčastnit i žáci, kteří nejsou přihlášeni k řádné docházce (v nezbytných situacích).

Platby obědů si zákonní zástupci žáka zajišťují samostatně v kanceláři školní jídelny, stejně tak i odhlašování žáků z obědů.

Zákonní zástupci žáků jsou seznámeni s řádem ŠD při zápisu do ŠD (tj. první školní den). S vychovatelkou řeší vzniklé problémy osobně při vyzvednutí žáka nebo písemnou formou (využijí školní notýsek pro sdělení). Rodiče mohou ŠD kdykoliv navštívit, zapojit se s dítětem do činnosti a jsou zváni na významnější akce ŠD.

Do ŠD se zapisuje do jednoho oddělení do 25 žáků na pravidelnou docházku.

 

3.4 Školní jídelna

 

Po příchodu do školní jídelny si žák odloží aktovku. Sní nejprve polévku, pak hlavní jídlo a vypije  čaj.

Při stolování je tichý a ukázněný, dbá pokynů učitelů, vychovatelek, vedoucí školní jídelny a kuchařek.

Po skončení oběda zastrčí židli a odnese použité nádobí. Jí a pije u stolu.

Do jídelny se již nevrací - v šatně se oblékne a urychleně a v tichosti opustí budovu.

 

4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí

 

4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví žáků

 

Žáci jsou povinni přezouvat se, dbát na hygienu zvlášť před jídlem a po použití WC.

Žáci se chovají při pobytu ve škole a na akcích organizovaných školou tak, aby neohrozili zdraví svoje ani svých spolužáků či jiných osob.

Žáci chodí slušně a čistě oblečeni a upraveni.

Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele.

Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské výcvikové zájezdy, exkurze platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.

Při výuce v tělocvičně, sportovním areálu, laboratoři, odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny dané řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Řády odborných učeben tvoří součást organizačního řádu školy.

Poučení na počátku školního roku provádí třídní učitel, který žáky seznámí zejména:

·         se školním řádem,

·         se zásadami bezpečného chování ve třídě, na chodbách,  schodištích, v šatnách, při příchodu do školy a odchodu ze školy a na veřejných komunikacích,

·         se zákazem přinášet do školy věci, které nesouvisejí  s vyučováním,

·         s postupem při úrazech, 

·         s nebezpečím vzniku požáru a s postupem v případě  požáru.

Poučení na počátku první vyučovací hodiny přichází  v úvahu pouze u některých předmětů, zejména fyziky,  chemie, tělesné výchovy, pracovní výchovy apod.,  nebo před výukou v laboratoři,  školní kuchyňce či na školním hřišti. Vyučující  seznámí žáky s pravidly bezpečného chování a upozorní je  na možné ohrožení života, zdraví či majetku.

Poučení se provede před činnostmi, které se uskutečňují mimo školní  budovu (jde o takové činnosti, jakými jsou vycházky,  výlety, lyžařské výcvikové zájezdy, exkurze, brigády, plavecké výcviky). Seznámení se všemi pravidly  chování, případnými zákazy, a poučení o správném  vybavení žáků provede třídní učitel nebo ten, kdo bude  nad žáky vykonávat dohled.

Poučení před prázdninami provádí třídní učitel, který:

·         varuje žáky před škodlivými vlivy alkoholu, kouření,  známostmi s neznámými lidmi apod.,

·         upozorní je na možné nebezpečí pro život a zdraví  v případě nálezu a manipulace s nevybuchlou municí  a poučí je, jak se v takové situaci zachovat,

·         informuje o nebezpečí vzniku požáru, o dopravní kázni, 

·         varuje před koupáním v místech, která neznají, apod.

·         Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během vyučování ve třídě, na chodbě nebo hřišti jsou žáci povinni hlásit ihned svému třídnímu učiteli nebo někomu z vyučujících.

Kniha úrazů

Kniha úrazů je uložena ve sborovně II. stupně, zodpovídá za ni zdravotník školy.

V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech ve škole nebo na akcích organizovaných školou, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola o úrazu dozví.

 

Zápis do knihy úrazů provádí

·         vyučující příslušného předmětu (např. úraz při hodině Tv),

·         učitel konající dozor (např. o přestávkách),

·         vedoucí zájezdu (např. při úrazu na lyžařském výcvikovém zájezdu),

·         třídní učitel (všechny ostatní případy).

 

V knize úrazů se uvede

·         pořadové číslo úrazu,

·         jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození zraněného,

·         popis úrazu,

·         popis události, při které k úrazu došlo, včetně údaje o datu a místě události,

·         zda a kým byl úraz ošetřen,

·         podpis zaměstnance právnické osoby vykonávající činnost školy, který provedl zápis do knihy úrazů,

·         další údaje, pokud jsou potřebné k sepsání záznamu o úrazu.

Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

 

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu vyhotovuje pedagogický pracovník školy, který provádí zápis do knihy úrazů, ve spolupráci se zástupcem ředitele, jde-li o

·         úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole zasahující alespoň do dvou po sobě jdoucích vyučovacích dnů nebo

·         smrtelný úraz; smrtelným úrazem se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do jednoho roku od vzniku úrazu.

Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, který je k dispozici v ředitelně školy.

Na žádost zákonného zástupce žáka škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole, pokud je pravděpodobné, že žáku bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem.

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zákonnému zástupci žáka.

 

Hlášení  úrazu

O každém úrazu je informován ředitel školy, v případě jeho nepřítomnosti zástupce ředitele školy.

O úrazu žáka podá pedagogický pracovník, který je určen pro vyplňování zápisu do knihy úrazů, bez zbytečného odkladu informaci zákonnému zástupci žáka.

Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin nebo přestupek, nebo jedná-li se o smrtelný úraz, podá ředitel školy bez zbytečného odkladu  hlášení místně příslušnému útvaru Policie České republiky.

O úrazu podá zástupce ředitele školy bez zbytečného odkladu hlášení  pojišťovně, u které je škola pojištěna pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou na životě a zdraví žáků.

 

Zasílání záznamu o úrazu

Záznam o úrazu zasílá zástupce ředitele školy za uplynulý kalendářní měsíc, nejpozději do pátého dne následujícího měsíce

·         zřizovateli (pouze na základě jeho písemné výzvy),

·         zdravotní pojišťovně žáka a

·         příslušnému inspektorátu České školní inspekce.

Záznam o smrtelném úrazu zasílá zástupce ředitele školy do 5 pracovních dnů po podání hlášení

·         zřizovateli (pouze na základě jeho písemné výzvy),

·         zdravotní pojišťovně žáka,

·         příslušnému inspektorátu České školní inspekce a

·         místně příslušnému útvaru Policie České republiky. 

Záznam o úrazu a vyrozumění o aktualizacích záznamu o úrazu zasílá České školní inspekci v elektronickém formuláři.

 

Jak postupovat, stane-li se úraz žáka

Zjistit poranění, popř. ho konzultovat se zdravotníkem školy.

Informovat ředitele školy nebo zástupce ředitele školy.

Zavolat lékařskou službu nebo zajistit doprovod dospělou osobou k lékaři.

Oznámit skutečnost zákonným zástupcům žáka, požádat je o převzetí žáka.

Provést zápis do knihy úrazů popř. vyplnit záznam o úrazu.

Informovat třídního učitele, není-li pedagogický pracovník sám třídním učitelem.

 

4.2 Prevence rizikového chování

 

Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.

Školní metodik prevence zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o preventivním programu školy a dalších aktivitách. Školní metodik prevence spolupracuje na základě pověření ředitele školy s dalšími institucemi na sociálně právní ochranu dětí a mládeže.

Žáci školy mají přísný zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek v areálu školy. Porušení tohoto zákazu se bere jako hrubé porušení školního řádu. Ředitel školy využije všech možností daných mu příslušným zákonem včetně možnosti dát podnět k zahájení trestního stíhání osob, které se na porušení tohoto zákazu podílely. Ředitel školy nebo jím pověřený pracovník bude informovat zákonné zástupce žáků, u nichž bylo zjištěno porušení tohoto zákazu, o zjištěních a zároveň je seznámí s možností odborné pomoci.

Projevy šikanování mezi žáky, tj. násilí, omezování osobní svobody, ponižování apod., kterých by se dopouštěli jednotliví žáci nebo skupiny žáků vůči jiným žákům nebo skupinám (zejména v situacích, kdy jsou takto postiženi žáci mladší a slabší), jsou v prostorách školy a při školních akcích přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti řádu školy. Podle okolností ředitel školy uváží možnost dalšího postihu žáků, kteří tento zákaz přestoupí, a bude o svých zjištěních informovat jejich zákonné zástupce.

Pedagogičtí pracovníci dbají, aby etická a právní výchova, výchova ke zdravému životnímu stylu a preventivní výchova byla vyučována v souladu se školním vzdělávacím programem.

Pedagogičtí pracovníci jsou povinni v souladu s pracovním řádem vykonávat kvalitní dohled nad žáky o přestávkách, před začátkem vyučování, po jeho skončení i během osobního volna žáků, a to hlavně v prostorách, kde by k sociálně patologickým jevům mohlo docházet.

 

5. Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany žáků

 

Žák šetrně zachází se svěřenými učebnicemi, školními potřebami a školním majetkem. Každé svévolné poškození nebo zničení majetku školy, žáků, učitelů či jiných osob hradí v plném rozsahu rodiče  žáka, který poškození způsobil.

Každé poškození nebo závadu v učebně hlásí žák  vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo hospodářce.

Požaduje-li škola náhradu škody po žákovi, musí poškození věci vždy prošetřit třídní učitel a musí zvážit i pedagogickou stránku.

Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa  a nejbližšího okolí.

Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba odpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.

Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.

Žák nemanipuluje s rozvody elektro a plynu v laboratoři, s vybavením odborných pracoven, s uloženými exponáty a modely.

 

 

Výtah pro žáky: jak se správně chováme ve škole

Zdravíme učitele a jiné dospělé osoby v budově školy.

Dbáme pokynů učitelů i dalších pracovníků školy.

Řádně se staráme o své věci, oblečení a boty si ukládáme do šaten, které si zamykáme.

Udržujeme pořádek ve všech prostorách školy (učebny, WC, chodby, šatny, dvůr, sportovní areál).

Během vyučování se nevydáváme na procházky po škole pod záminkou návštěvy WC.

Vyučování nerušíme mobilními telefony  telefonování, zvonění, SMS zprávy).

Během přestávek se věnujeme jen takovým aktivitám, při kterých neohrožujeme své zdraví, zdraví spolužáků a majetek školy.

Čas mimo vyučování trávíme mimo budovu (ráno, polední přestávky, čas po skončení vyučování).

Výtah pro žáky: jak se správně chováme ve školní družině

Zdravíme učitele a své spolužáky.

Dbáme pokynů vychovatelky a ostatních pracovníků školy.

Řádně se staráme o své věci, oblečení a obuv – ukládáme je na místo k tomu určených.

V prostorách družiny udržujeme pořádek, nepoškozujeme vybavení školní družiny.

V případě poškození nebo zničení bude požadována náhrada.

Za mobilní telefon si žák ručí sám.

Nevhodné chování žáka ve ŠD sdělí vychovatelka písemně do žákovské knížky (notýsku).

Ve ŠD je žák povinen hlásit vychovatelce odchod domů.

Žáci, kteří budou mít v zájmovém lístku odchody po obědě, budou pouštěni přímo ze školní jídelny.

 

 

 

 

 

 

 

 B Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou

 

1.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

 

1.        Hodnocení  žáka je  organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné.

2.        Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.

3.        Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

4.        Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení; za druhé pololetí se vydává žákovi  vysvědčení.

5.        Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

6.        Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

7.        Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí.

8.        Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje  klasifikace průběžná a celková.

9.        Průběžná klasifikace  se uplatňuje  při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka.

10.    Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na  konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.

11.    Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

12.    Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

13.    Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci  pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

14.    Klasifikační  stupeň  určí  učitel, který vyučuje  příslušnému předmětu.

15.    V předmětu, ve kterém vyučuje  více učitelů, určí  výsledný  klasifikační  stupeň  za klasifikační  období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

16.    Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.

17.    Pro  určování  stupně  prospěchu v jednotlivých  předmětech  na  konci  klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým  zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro  určitou indispozici. Přihlíží se i ke  snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. Stupeň prospěchu  se neurčuje na základě průměru klasifikace za příslušné období. Hodnocení respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

18.    Ředitel školy je  povinen působit na sjednocování  klasifikačních měřítek všech učitelů.

19.    Zákonní zástupci žáka jsou o  prospěchu  žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

·           průběžně prostřednictvím žákovské knížky (notýsku),

·           v době distanční výuky elektronicky (SMS, e-mail, platforma MS Teams),

·           před  koncem každého  čtvrtletí (klasifikační období),

·           případně  kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka.

20.     V případě mimořádného zhoršení prospěchu  informuje  učitel  zákonné  zástupce žáka  bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě.

21.    Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení a byli tam klasifikováni za pololetí ze  všech, popř. jen z některých, předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

22.    Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

23.    Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

24.    Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

25.    Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

26.    Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

27.    Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

28.    Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, ve které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

 

 

1.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole

 

1.   Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po  projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují,  a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po  projednání v pedagogické radě.

2.   Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování vnitřního režimu školy během klasifikačního období.

3.   Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální  a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením  k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato  opatření byla neúčinná.

4.   Škola hodnotí a klasifikuje  žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 

5.   Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

6.   Zákonní zástupci žáka jsou o chování  žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:

·         průběžně prostřednictvím žákovské knížky (notýsku),

·         v době distanční výuky elektronicky (SMS, e-mail, platforma MS Teams),

·         před  koncem  každého  čtvrtletí (klasifikační období),

·         okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu.

 

2. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

1.   Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

2.   Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

3.   Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se     o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení.

4.   Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

·         co se mu daří,

·         co mu ještě nejde,

·         jak bude pokračovat dál.

5.   Při školní práci je žák veden, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

6.   Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

3. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

 

3.1 Stupně hodnocení prospěchu

 

1.   Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

·         1 – výborný,

·         2 – chvalitebný,

·         3 – dobrý,

·         4 – dostatečný,

·         5 – nedostatečný.

2.   Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

·         předměty s převahou teoretického zaměření,

·         předměty s převahou praktických činností a

·         předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.

      Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

     

     

3.1.1 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty   a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se          v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

·         ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

·         schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

·         kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

·         aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

·         přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

·         kvalita výsledků činností,

·         osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně  a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

3.1.2 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

 

Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní výchova, základy práce s počítačem.

Při klasifikaci výsledků v předmětech s převahou praktického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

·         vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

·         osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

·         využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

·         aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

·         kvalita výsledků činností,

·         organizace vlastní práce a udržování pořádku na pracovišti,

·         dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

·         hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

·         obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiály, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy  o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a  k praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti při využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a nemá k ní vztah, neprojevuje vztah k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže volit postupy a způsoby práce ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

 

3.1.3 Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Převahu výchovného zaměření mají výtvarná výchova, hudební výchova a sborový zpěv, tělesná výchova, sport a pohybové aktivity, výchova ke zdraví a občanská výchova.

Žák zařazený do zdravotní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

·         stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

·         osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

·         poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

·         kvalita projevu,

·         vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

·         estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

·         v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem    o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí  v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

3.2 Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

 

§  prospěl (a) s vyznamenáním,

§  prospěl (a),

§  neprospěl (a),

§  nehodnocen (a).

 

Žák je hodnocen stupněm

§  prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1, písm.e) vyhlášky,

§  prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

§  neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

§  nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

 

Při hodnocení žáků cizinců, kteří plní v České republice povinnou školní docházku, se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje jejich výkon.

 

3.3 Výchovná opatření

 

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.

 

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

 

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

 

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

§  napomenutí třídního učitele,

§  důtku třídního učitele,

§  důtku ředitele školy.

 

Výchovná opatření budou udělována zejména za:

   

Napomenutí třídního učitele

·         za neplnění školních povinností,

·         za vulgární vyjadřování,

·         za porušení zákazu užívání mobilního telefonu ve vyučovacích hodinách.

  

Důtka třídního učitele

·         za opakované neplnění školních povinností,

·         za svévolný odchod ze školní budovy,

·         za nerespektování pokynů učitelů,

·         za občasné vyrušování a nevhodné chování při vyučování,

·         za nevhodné chování vůči vyučujícím a spolužákům.

  

Důtka ředitele školy

·         za stálé neplnění školních povinností, pokud už byla udělena DTU,

·         za užívání návykových látek ve školní budově, na školních akcích nebo v průběhu vyučování,

·         za neustálé vyrušování a nevhodné chování při vyučování,

·         za ničení školního majetku,

·         za fyzické nebo psychické ublížení spolužákovi, za kyberšikanu.

 

Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

 

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

 

Udělení pochvaly a jiného ocenění ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

 

 

3.4 Stupně hodnocení chování

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

·         1 – velmi dobré,

·         2 – uspokojivé,

·         3 – neuspokojivé.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního režimu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního režimu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu režimu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků. Narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Žák záměrně hrubým způsobem napadne (opakovaně napadá) jiné žáky, či pracovníky školy, a to verbálně, či fyzicky.

 

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

Klasifikaci z chování provádí třídní učitel, druhý nebo třetí stupeň může být udělen za těchto podmínek:

·         po projednání v pedagogické radě, rozhoduje třídní učitel,

·         po projednání se zákonnými zástupci (tito nemusí vyslovit souhlas, ale musí být předem informováni o problémech s chováním žáka),

·         snížené známce nemusí předcházet jiné kázeňské opatření (napomenutí či důtka), a to z důvodu, že žák se mohl dopustit závažného přestupku (záškoláctví, úmyslné zranění spolužáka, krádeže, atd..),

·         rodiče mohou požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků klasifikace z chování; ředitel školy provede posouzení této klasifikace a jeho rozhodnutí je konečné.

 

 

4. Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, včetně předem stanovených kritérií

 

·         Slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

·         Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

·         Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

·         U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

·         Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, volitelných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

 

 

5. Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

 

Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

 

Prospěch

Ovládnutí učiva předepsaného osnovami

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný

neovládá

Úroveň myšlení

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení

5 – nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný

i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští

1 – výborný

užívá vědomosti a spolehlivě a uvědoměle dovednosti, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

Píle a zájem o učení

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

 

1.      Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

·         soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

·         soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti  na vyučování,

·         různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,  praktické, pohybové),

·         didaktickými testy,

·         kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami  předepsanými učebními osnovami,

·         analýzou různých činností žáka,

·         konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP),

·         rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.

2.      Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše učení, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

3.      Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek  a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zákonným zástupcům žáka, a  to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky (notýsku) - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.

4.      Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

5.      O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do přílohy třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

6.      Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné zkoušky apod.). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

7.      Vyučující zajistí zapsání známek také do klasifikačního sešitu třídy a dbá o jejich úplnost. Do klasifikačního sešitu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

8.      Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin,  v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 9. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům žáka.

9.      Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

·         neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden,

·         účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí,

·         učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné,

·         před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva,

·         prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

10.  Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující a doporučeními psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv třídních učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

 

7.1 Komisionální zkouška

 

1.      Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

·         má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, 

·         při konání opravné zkoušky.

2.      Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3.      Komise je tříčlenná a tvoří ji:

·         předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

·         zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

·         přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4.      Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5.      O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6.      Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

7.      Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

8.      Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

9.      Třídní učitel zapíše do třídního výkazu poznámku o vykonaných zkouškách, doplní celkový prospěch a vydá žákovi vysvědčení s datem poslední zkoušky.

 

 

7.2 Opravná zkouška

 

1.      Opravné zkoušky konají:

·         žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,

·         žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.

2.      Žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

3.      Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Poté jsou žák a zákonný zástupce žáka informováni o termínech konzultací, rozsahu učiva a termínu konání opravné zkoušky. Z jednání je vyhotoven zápis, který je přílohou protokolu o komisionální zkoušce. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

4.      Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

5.      Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

 

8. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

1.        Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

2.        Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

3.        Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující  respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4.        U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5.        Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty  píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude žák  s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho  předpokladům.

6.        Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7.        Klasifikace je provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

8.        Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

9.        V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

 

9. Hodnocení nadaných žáků

 

1.        Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka na žádost zákonného zástupce žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.

2.        Součástí žádosti žáka, který plní povinnou školní docházku, je vyjádření školského poradenského zařízení. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

 

10. Závěrečná ustanovení

 

1.        Zaměstnanci školy byli se školním řádem seznámeni na pedagogické radě dne 26. 8. 2020.

2.        Žáci školy budou se školním řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 1. až 16. 9. 2020, seznámení bude zaznamenáno v třídních knihách.

3.        Zákonní zástupci žáků byli zpraveni o vydání školního řádu informací v žákovských knížkách (notýscích), školní řád je pro ně zpřístupněn v ředitelně školy a na webových stránkách školy.

 

 

 

 

 

 

 

V Březové nad Svitavou dne 26. 8. 2020                             …………………………………….

                                                                                                          Mgr. Bohuslava Zelená

                                                                                                                ředitelka školy